Výstava Stretnutie – Setkání po prvýkrát online
Družobnú výstavu výtvarníkov a fotografov regiónov Trenčín a Uherské Hradište vám ponúkame po prvýkrát v jej 35-ročnej histórii vo virtuálnej forme. Dnes vám prinášame jedinečné diela od slovenských autorov, ktoré nájdete aj na našej facebookovej stránke Za kultúrou s TNOS.
Milí priatelia – milí přátelé,
když jsem před měsícem začal připravovat pár slov na úvod naší tradiční „setkávací“ výstavy, nikdo z nás ještě nemohl tušit, že je budu říkat přes roušku nad klávesnicí počítače a posílat je i se všemi těmi novými obrázky pouze dálku. Ale i když se teď, v čase vyškrtaných diářů, nemůžeme sejít, jsem rád, že jsme to nevzdali a můžeme být spolu aspoň takto.
Když dovolíte, začnu jedním pozdravem a k němu i malým ohlédnutím...
Ten pozdrav je od Rudolfa Dobiáša, který se hned na počátku stal laskavým patronem setkávání výtvarníků TN-UH. A tento mistr slova, a především moudrý člověk, kdysi na úvod jednoho z prvních ročníků výstavy pronesl krásnou větu, kterou naše setkávání už natrvalo charakterizoval takto: “Je to dýchanie na zamrznuté okná duší…“
Tuto zimu nám naše okna nezamrzla a doufám, že navzdory všemu ani ty duše. A ten zdravý dech se nám snad také brzy vrátí. I to setkávání fyzické. Pro mne ovšem jsou v tomto konkrétním setkávání především pomyslné mosty, které se nikomu nepodařilo zbourat – a i když snad občas v nepohodě utrží nějaký ten šrám, brzy se docela přirozeně obnoví a zesílí.
O těchto mostech napsal kdysi jiný mistr slova, bosensko-srbský spisovatel Ivo Andrič:
“Ze všeho, co člověk buduje a staví, nic není v mých očích lepší a cennější než mosty. Jsou důležitější než domy, i posvátnější, protože obecnější, než chrámy. Patří každému a ke každému se chovají stejně, jsou užitečné, postavené vždy na místě, kde je to nejvíce třeba, jsou odolnější než jiné stavby, a neslouží ničemu, co je tajné nebo zlé…
Všude na světě, kamkoli se má mysl vrtne, narazí na věrné a mlčenlivé mosty jako na věčnou lidskou touhu spojit, smířit a sepnout vše, co vyvstane před naším duchem, aby na světě nebylo žádné dělení, žádné protivy a loučení...”
Tak ať nám ty mosty nespadnou, než se opět budeme moci sejít!
Jan Tluka
